Navzdory cenovým výkyvům v průběhu roku 2025 se vlastnictví krypto aktiv ve většině evropských zemí postupně zvyšuje. Podle průzkumu European Central Bank vlastnilo v roce 2024 krypto aktiva přibližně 9 % dospělých obyvatel eurozóny.
Mezi 20 zeměmi eurozóny se míra vlastnictví krypto pohybuje od 6 % v Nizozemsku a Německu až po 15 % ve Slovinsku. Přestože rozdíly nejsou dramatické, Slovinsko se jasně profiluje jako nejvíce krypto orientovaná země Evropy.
Ještě výraznější dynamiku ale vykazují Řecko a Litva. Tyto státy lze označit za evropské krypto rakety. Mezi lety 2022 a 2025 zde vlastnictví vzrostlo o deset procentních bodů — v Řecku z 4 % na 14 % a v Litvě z 3 % na 13 %.
Na opačném konci spektra stojí Nizozemsko, kde se míra vlastnictví krypto od roku 2022 nezměnila a zůstává na 6 %. Německo zaznamenalo mírný růst z 4 % na 6 %, čímž se vyrovnalo nizozemské úrovni.
„Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou obvykle dány kombinací digitální adopce, ochoty riskovat a strukturou lokálního trhu,“ uvedl James Sullivan, ředitel rizik a compliance ve společnosti BCB Group pro Euronews Business.
Podle Sullivana hrají klíčovou roli lokální regulační a ekonomické faktory, které ovlivňují ochotu pracovat s krypto aktivy. V zemích s omezenými tradičními investičními možnostmi je krypto častěji využíváno spekulativně, zatímco silné informační kampaně mohou adopci výrazně podpořit.
Průzkum ECB také ukazuje, k jakým účelům Evropané krypto využívají. Jednoznačně dominuje investování, které v průměru tvoří 64 % motivací v rámci eurozóny. Nejvyšší podíl investičního využití byl zaznamenán v Nizozemsku (90 %) a Německu (82 %). Naopak nejslabší roli hraje investování v Litvě (51 %) a Belgii (54 %).
Francie se odlišuje relativně vysokým využitím krypto k platbám, kde tento důvod uvádí 25 % vlastníků. V Nizozemsku je to pouhá 2 %. Litva vykazuje vyváženější přístup, kde investice a platby dohromady tvoří 30 % motivací.
Rozdíly mezi investičním a platebním využitím odrážejí skutečnost, že krypto je v Evropě stále vnímáno především jako spekulativní investice.
„Dlouhodobý posun směrem k praktickému využití bude záviset především na úspěchu regulace MiCA, zejména pokud jde o eurové stablecoiny a jejich integraci do platební infrastruktury,“ uzavírá Sullivan.
Zdroje: