Ve většině zemí nejsou kryptoměny považovány za měnu, ale za majetek či kapitálové aktivum. Daňová povinnost se proto liší podle toho, zda jsou krypto držená dlouhodobě, obchodovaná, stakovaná nebo získaná jako příjem.
Od roku 2026 budou poskytovatelé krypto služeb povinni automaticky hlásit data o uživatelích a transakcích finančním úřadům, které si je mezi sebou budou v rámci EU sdílet. Firmy mají čas na přípravu do 1. července 2026. Jaký dopad to bude mít v praxi?
Německo si zachovává velmi vstřícný přístup. Prodej soukromě držených kryptoměn po více než jednom roce zůstává osvobozen od daně. Diskutované prodloužení lhůty na deset let pro staking a lending bylo definitivně opuštěno.
DAC8 zde od roku 2026 zasáhne především poskytovatele služeb, nikoli samotné investory. Povinnost reportingu se navíc bude týkat i platforem mimo EU, pokud obsluhují německé klienty.
Francie uplatňuje jednoduchý model. Neprofesionální kapitálové zisky z kryptoměn podléhají 30% paušální dani. Profesionální aktivity jsou zdaněny v rámci firemních či progresivních sazeb.
Od roku 2026 Francie zpřísní účetní a regulatorní pravidla pro poskytovatele krypto služeb v návaznosti na MiCA. Povinnosti vyplývající z DAC8 se očekávají v průběhu roku.
Španělsko patří mezi nejpřísnější státy. Povinné hlášení zahraničních kryptoměn nad 50 000 eur již platí a daň z kapitálových zisků je progresivní. Příjmy ze stakingu, těžby či airdropů se daní jako běžný příjem.
Od ledna 2026 bude díky DAC8 dohled nad zahraničními kryptoměnami ještě přísnější.
Zdroje:
https://www.cryptopolitan.com/crypto-tax-havens-in-europe/
https://www.cryptopolitan.com/global-crypto-tax-guide-2026/.