Vztahuje se i na běžné operace, jako je směna fiat měny za kryptoměnu, převod jednoho kryptoaktiva na jiné nebo přesuny krypta přes regulované platformy.
DAC8 nepřináší zcela nový daňový systém. Pouze rozšiřuje stávající evropské předpisy tak, aby zahrnovaly i kryptoaktiva, která se tím dostávají na úroveň ostatních finančních nástrojů.
V praxi to znamená, že transakce s kryptem jsou nově posuzovány podobně jako obchody s akciemi nebo cennými papíry.
Pro většinu uživatelů krypta nepřináší DAC8 zásadní novinky. Uživatelé musí umožnit poskytovateli kryptoslužeb svou identifikaci, aby mohl příslušné transakce reportovat finanční správě.
Stejná povinnost platila už dříve pro investory využívající tradiční investiční aplikace. DAC8 lze tedy přirovnat k elektronické evidenci, tentokrát v oblasti krypta.
Hlavním cílem DAC8 je zjednodušit kontrolu, zda zisky z obchodování s kryptem byly řádně uvedeny v daňovém přiznání.
Dříve musely úřady žádat o konkrétní informace individuálně, což bylo časově i administrativně náročné. Nově budou data poskytována automaticky.
Největší změny se týkají samotných poskytovatelů kryptoslužeb. Od ledna 2026 musí jednou ročně předkládat přehled transakcí svých klientů.
Pokud povinnost nesplní, hrozí jim sankce podle národních právních předpisů. V České republice může pokuta dosáhnout až 1,5 milionu korun.
Ačkoli DAC8 platí od 1. ledna 2026, kryptofirmy mají přechodné období do 1. července 2026. Do té doby musí upravit reportovací systémy, procesy kontroly klientů i interní mechanismy.
Po uplynutí této lhůty mohou za neplnění povinností následovat sankce. Členské státy zároveň musí pravidelně hodnotit účinnost boje proti daňovým únikům spojeným s kryptoaktivy.
Zdroje: